INVEX / DIGITEX / INTEKAMERA 2008

V roce 2006 jsme mohli vidět expozice 580 firem z celého světa, loni se jejich počet zredukoval na 519, letos se přihlásilo 310 firem. A já se ptám – co se to sakra děje? Oblíbeným argumentem je, že v dnešní internetové době prostě INVEX netáhne. Lidé si vše raději přečtou v pohodlí domova online a mají to bez práce. Nemůžu souhlasit. Ano, je sice pěkné, že hned všechno víme, ale osahat si věci, případně si popovídat s kompetentními osobami, je příležitost, která se kdekomu jen tak nevyplní. A právě k tomuto účelu by měl veletrh sloužit. Příjemné je navšívit veletrh v odborné dny. Je tam rozhodně dýchatelněji a stánkový personál je daleko vstřícnější, než k takzvaným "tuštičkářům". Tak či tak. INVEX&Co. skomírá.

Pokud počítám dobře, tak letos jsem se na INVEX dostal už po sedmé. Letos bylo anoncováno, že se veletrh spojí k pražskou INTERKAMEROU. Mohlo by se tak zdát, že po nepříliš povedeném (ve smyslu: velkém) minulém ročníku, si Brněnské Veletrhy a Výstavy napraví reputaci mnoha a mnoha zaplněnými pavilony, teď již tří veletrhů, přičemž nepočítám tradiční veletrh pracovních příležitostí JOB FAIR. Několikaletá spolupráce se SSČR mi vynesla čestnou vstupenku pro odborný den. Jelikož a protože si svou nýnější školu užívám (poznámky o duševní nemoci si nechte pro sebe 😀 ), vyrazil jsem v úterý až po ní. Příjemné je, že šalina (a.k.a tramvaj) směrem k Výstavišti jede zhruba každé tři minuty. Nedávno dokončený VSTUP G2 byl mým cílem. Příjemné je, že jím stačí projít a hned máte celé výstaviště na dlani. Tedy, alespoň ty pavilony, ve kterých se něco děje. Co mě ale poněkud zarazilo, byla neoblomná paní u přepážky. Se svojí VIP vstupenkou, kterou jsem dostal od pracovního partnera, jsem si podle jejích slov mohl vytřít tak akorát zadní část těla. Podle firmy i vedení BVV bylo všechno košér, ale paní pravila jinak a vypadalo to, že přes to nejel vlak. Nu což, nechal jsem si VIP vyměnit za normální lístek a vyrazil jsem střemhlav ke stánku k pavilonu JOB FAIR. Tam jsem si ověřil, že mám prostě pravdu, zanadával si a vydal se zpět na ulici. Hledali jsme mapu s plánem, protože ač jsem tam byl již poněkolikáté, tak jsem si rozmístění pavilonů nebyl s to zapamatovat. A stejně tak, o letošním ročníku jsem toho moc nenačetl, tudíž jsem ani nevěděl, co mě čeká a nemine. Nakonec jsem se docela zhrozil. To, že v odborný den zeje plocha prázdnotou bych jakž takž překousl, ale to bych opravdu nesměl zřít tabuli s tématickým zaměřením jednotlivých budov. Inu, posuďte sami…

INVEX LOGO DIGITEX LOGO INTERKAMERA&JOB FAIR
G1konference E-VIZE B – Spotřební elektronika, Digital live, GPS SHOW, Technologie a design D – Mezinárodní výstava fotografické techniky
V – Podnikové informační systémy, Software C – WGT – Herní mistrovství A1Mezinárodní veletrh pracovních příležitostí

No a tato šestice pavilonů bylo vlastně všechno. Tak se na to podíváme. 2 invexové pavilony, s tím že zajímavý je akorát jeden z nich, poté 2 digitexové, které jsou jakž takž. Další jeden interkamerácký, zaměřený na fotografie a nakonec prezentace několika firem hledajících pracovní síly. Na výstavišti jsem byl po dva dny, přičemž první den jsem fotil minimálně a vnímal taktéž málo. S cizinci od nás ze školy to dost dobře ani nešlo. Druhý den už to celkem šlo a já si naplno uvědomil, co že se to děje v kraji jihomoravském. Docela marně jsem vzpomínal na PAVILON T-MOBILE, kde se kdysi s velkou pompou prezentovala televize v mobilu nebo na obří stánek Microsoftu při příležitosti uvedení Windows Vista na trh. Tohle všechno už je nejspíš pryč. A je smutné, že to opakuji rok co rok. Přesto se ale tam za branou sem tam objevilo něco, co už sice známe, ale naživo to nadchne.

V pavilonu B jsme mohli narazit na spoustu zajímavé elektroniky počínaje navigacemi konče třeba největší LCD televizí na světě. Právě tato hračka s naprosto úchvatným obrazem byla bez majitele jen na chvilku. Za sedm milionů si jí obstaral známý moderátor Evropy 2, Leoš Mareš. Kdo by doma nechtěl mít televizi dvouapůlmetrovou úhlopříčkou. Jen ta váha kolem 250kg je poněkud velká. Překvapila mě taky tloušťka tohoto exponátu, jestli se o tloušťce dá ještě vůbec mluvit. Pokud přeci jen nemáte přebytečných 7000 tisícových bankovek, v další části pavilonu byly k vidění neméně kvalitní pokojové sestavy.

Herní pavilon C byl jako již tradičně místem republikového mistrovství v hraní počítačových her. Ano, se svými reflexi bych vyhrál maximálně kategorii důchodců, jenže chtivých babiček se moc nepřihlásilo, takže se tato část nerealizovala. Ale jinak tu k vidění byly hry všech možných provedení. Klasické, řekněmež ruční, konzolové a i počítačové. Z klasických karetní nebo stolní, například obligátní fotbálek. Notnou část z celkové doby jsem strávil u prezentace Wii. Vyzkoušet jsme si mohli tenis či golf. Musím říct, že tato konzole i přes jednoduchou grafiku, má něco do sebe. U hracích stanic bylo možné vyzkoušet 3D brýle od NVidie ve spolupráci se závodní peckou GRID od Codemasters. Neméně zajímavou atrakcí byl mechanický býk v podobě láhve Coca-coly či dvoukolová vozítka segway, v české obchodní hantýrce známé jako rudl. 🙂 Ovšem základní modely jsou někde kolem čtvrt milionu korun, což z něj dělá lehce nedostupnou věc. Populární je toto vozítko hlavně v Asii.

Ačkoliv jsem se svým kompaktním Nikonem působil v pavilonu D možná působil trapně, tak i zde se dalo najít několik zajímavých věcí. Třeba tradiční modelka, na které si místní fotoamatéři leštili svá nádobíčka (a skutečně tím myslím objektivy svých apatárů). Toto místo bylo též místem výstavy obrazů z fotek a přednášky našeho populárního fotografa Jana Saudka. Jako on bych v třiasedmdesáti chtěl vypadat také. Za zavřenými dveřmi probíhala premiéra nového software od Zoneru – Photo Studio 11. Tlačenice způsobila, že jsem si tento program mohl osahat až před týdnem doma. (miluju tyhle větné konstrukce) Podobně jako výstava mobilní historie, která tu byla poprvé loni, tak letos tu byla výstava fotografické historie. Kousky které moje generace s těží pamatuje a můžu říct, že jsem koukal, čím tenkrát byli lidé schopní típat obrázky.

V hlavně mi toho moc neutkvělo. Nebýt fotek, možná bych si ani nevzpomněl. Z dalších zajímavostí, co byly na invexu letos vidět bych jmenoval třeba stále usměvavý číňánek v pavilonu A1 nebo překonání českého rekordu v přetaktování u stánku EXTRAHARDWARE.CZ. Jedno je jisté. Příští rok si zjistím, co mě čeká a budu dlouho zvažovat, jestli to má vůbec cenu. Nechám se překvapit a… podobně jako loni, vyslovím myšlenku, že příští rok, se určitě vše obrátí k lepšímu. Nezbývá jen doufat.

Fotky z Invexu 2008

[nggallery id=1]

Dnes poprvé

A je to tu! Zase počínám přemýšlet, jak načnout první článek na novém blogu. Inu, nějaké ty zkušenosti s blogováním mám, není to ani tak dávno, nicméně přílišnému odkrývání mého života, jsem se rozhodl zatnout tipec a vydat se trochu jiným směrem. Během přestávky jsem tak přemýšlel, čím svůj blogísek plnit tak, aby to bylo zajímavé. Docela dlouho jsem si pohrával s myšlenkou kulturněji založeného blogu. Oprostit se od deníčkování a přinášet spíše informace, co je kde zajímavého, co mě zaujalo etc. Prostě takový kulturní debilníček. A přesně to si klade za cíl moje nová zpovědnice. Místo, kde budu svým vlastním pánem. K této příležitosti jsem aktualizoval svůj redakční systém, který používám. Jeho jméno je smallcms a je tak neuvěřitelně malý, až se sám divím. Oproti minulé verzi blogu přibyly komentáře, což vám dává jedinečnou možnost podělit se o dojmy z mých postřehů s ostatními. Novinkou je též Not-A-Twitter, pod názvem STALO SE… zjistil jsem totiž, že je hrozně moderní mít takový minizápisníček na twitter.com, a tak jsem se rozhodl, že si něco takového malého zplácám sám. Doplnil jsem XML parser mého last.fm.

Můžete čekat klasická témata jako televizní seriály, filmy, hudba, internetové dění, sem tam možná i něco z odbornějšího sudu. Kdo ví. Odborník jsem maximálně tak v lenošení. Když mám mimo školu a práci, tak kromě výše zmíněných činností, se rád chodím bavit někam mezi lidi.

Pokud jste tu poprvé a chcete se mně dozvědět více, klikněte na pokračování tohoto článku, v opačném případě jen doufám, že se sem budete rádi vracet a k tomu vám dopomáhej RSS čtečka.